PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Temnota, a ještě jednou temnota. Jaké to klišé, zabalit se do náladového sukna a tvářit se oduševněle, dát své hudbě emotivní náboj a čekat, že si z toho všichni sednou na prdel. A ještě si dát název IDEA OF BEAUTY. Ale ne, tohle není žádný gothic, ale další, na současné vlně se vezoucí, představitel emocoru. A tak se v tomto případě místo na jemné halekání ve výškách nebo pochmurné deklamování nutno připravit na vypjatý řev, jehož kořeny jsou zarostlé hluboko v hardcoru. K tomu si přidejte agresivně zasekávanou hudbu, jejímž hlavním náladovým aspektem je nervozita, a máte základní, nikoli však kompletní, obrázek o albu „Dark“. A teď trochu jinak.
Poučení první:
Nechoď večer do lesa bez baterky – no to je přece jasný, pokud máte strach ze tmy, posviťte si na ní.
Kapitola o temnotě bude krátká, název alba je totiž značně zavádějící, přestože se zde najdou pochmurnější zákoutí, jde o sporadické výlety, přesto mějte baterku po ruce.
Poučení druhé:
Bojíte-li se strašidel, staňte se jedním z nich – co k tomu dodat?
No vždyť to je geniální, označkovat se „představou krásy“ a pak na vás vybafnout hrůzostrašným řevem dušených hejkalů. Jenže pozor, strašidla bývají zákeřná, někdy vás nejdříve polaskají a uklidní jemnou předehrou, to aby na vás pak mohli vybafnout s o to větší silou. Buďte tedy připraveni i na sporadické jemnější „odpočinkové“ pasáže, po kterých však neomylně přijde další agresivní strašení. Takže pokud na ně chcete vyzrát, řvěte s nimi.
Poučení třetí:
Koho mají rozsekat, ten se neutopí – no prostě, pokud před vámi stojí banda krvelačných řezníků a nejbližší hlubší voda je kilometry daleko, asi víte jak to skončí.
Jo tak sekání, to by jim šlo. Naostřené nástroje opravdu mají, ale nemydlí s nimi nějak bez rozmyslu, žádné závody, jak vás co nejrychleji rozsekat, vědí kdy zasadit opakovanou tvrdou ránu, kdy zamávat nad hlavou v poněkud krkolomných figurách rozdováděné rytmiky, ale vědí také kdy jen tak naříznout kůži na zádech a s přesností chirurga vám do otevřených ran pomalu sypat sůl nervních tónů nebo jemných vyhrávek. Nezbývá než být spokojeni, že se prostě neutopíte.
Poučení čtvrté:
Život je boj – hlavně nedát najevo slabost, a pěkně zhurta a nasraně do toho!
Emoce, zase ten nekonečný boj s vlastním nitrem. Uvnitř se pitváme v kdejakém traumatu, jenže jak s tím naložit vůči světu. No žádné slzičky samozřejmě, jsme přece tvrďáci. Takže si vybít své bolesti pěkně nahlas a vyventilovat do světa všechnu svoji nervozitu. To chlapcům rozhodně jde.
Poučení páté:
Nestůj chlapečku v koutě, nebo nenajdou tě – vždy je třeba něčím zaujmout.
Jo tak to není snadné, jít si za svým cílem tvrdě, upoutat, přesto neotravovat a neklesnout do osidel líbivosti. A co vás jako první praští do uší u hudby? No přece zvuk. V tomhle ohledu to mají IDEA OF BEAUTY celkem akurátně ošetřené od Eddie Wohla (ANTHRAX, ILL NINO, DRY KILL LOGIC atd.). Jde o dost průzračný sound, který k jejich hudbě celkem sedí a zvýrazňuje jistou zvukovou i tempovou proměnlivost, která je všudypřítomná.
Poučení šesté:
Opakováním se člověk učí – no jasně, pokud něco znám, už se toho přece nebojím.
No jo, mydlit nad sebou hrůzostrašně sekerou, řvát do ucha vypjatým hlasem, strašit zvukovými a tempovými zvraty, hezké to je, to jistě, jenže když se to stále opakuje, za chvíli je to jako v televizi, samý nudný akční seriál. Prostě se to za čas oposlouchá, takže doporučuji nějakou tu pauzu před opakovaným poslechem.
Co z toho všeho plyne? Že máme tu čest se skupinou, která v rámci své škatulky dělá vlastně všechno správně, přesně podle pravidel. K tomu, aby se z nich stalo něco výjimečného by však potřebovali ještě něco navíc, především asi odvahu ta dnes již ustálená pravidla pobořit a jít vlastní osobitou cestou. Doufejme, že příště. Ono totiž zas tak špatnou výchozí pozici si tihle Američané svým debutem nevytvořili.
Zase jedna emocore partička z východního pobřeží USA, u které člověk neví, jestli je to slibný začátek něčeho většího, nebo jen další patrona vystřelená do dnes tak oblíbeného emo-HC-thrash prostoru. Nezbývá než počkat co bude příště.
6,5 / 10
Adam Staley
- bicí
Brandon Yow
- basová kytara
Derek Eichmann
- kytara
Justin Plumer
- kyrata, vokál
Brett Latta
- vokál
1. The Future Has A Past
2. I Dare You
3. Siren
4. Best Form
5. Number Five With A Bullet
6. Medical Advances Or Miracles
7. Hotter Than A California Fire
8. Please Get Us Out
9. Seeing Forever
10. Fast Talking Dames
11. Goodnight Lounge
Dark (2004)
Vydáno: 2004
Vydavatel: Venge Records
Stopáž: 39:56
Produkce: Eddie Wohl a Mitch Marlow
S podobnými skupinami jako by se poslední dobou roztrhl pytel. Recenzenti začínají být přehlcovány, stále „podobná“ hudba je začíná pozvolna nudit a je to dle mého trochu cítit i z obsahu článků. Bývá to tak ale vždy, jde o začarovaný kruh. Najde se hudební žánr, který tu je již delší dobu, pak prožije boom, ohromný vzestup. Začnou se rojit skupiny kopírující stylotvůrce a najednou je jich všude plno. Spousta skupin hrající dříve něco vezoucího se již odeznělé stylové vlně zájmu, začne hrát tu novou, „pravou“ hudbu. Pak samozřejmě nastane pokles, co bylo dříve výjimečně stává se šedým a běžným. Všichni jsou „přežraní“ a hledají něco nového co je teď „in“. Věřte, není mi tento koloběh příliš příjemný, nicméně funguje s uhrančivou pečlivostí. Další fáze je samozřejmě lehčí znechucení a odsouzení stylu za starý, překonaný a hlavně vyčerpaný. Sami jeho protagonisté začnou prohlašovat, že je mrtvý. Pamatuji dobu, zhruba tak před šesti - sedmi lety, kdy emíček bylo v Česku velmi poskromnu, ale o to byli kvalitnější. Dnes hraje (uvozovky dole) emo (uvozovky nahoře) každý druhý a nejvíce se tak nyní sami nálepkují skupiny, které sami sebe dříve vymezovali jako „numetal“. Ale dost filosofie. Osobně to nevidím s IDEA OF BEAUTY tak špatně. „Dark“ je dobrý materiál s výborným zvukem a vším dalším co k dobrému emo-core patří. Chybou je, že není nic navíc.
Tak tak. Všechno je, jak má být. IDEA OF BEAUTY přišli se slibným debutem, ale musím souhlasit s Noisyho výkladem nedostatků. "Dark" prostě působí dosti sterilním dojmem. Skladby kolem mě propluly bez nějakého výraznějšího povšimnutí a jediný pocit, který z debutu IDEA OF BEAUTY zůstal, je naděje, že příště to bude určitě lepší.
asi tak nějak takto(vka), prosím pěkně ... bzum :-)
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.